Skuhra: Volme teritoria s trvalou kontrolou nad realizací díla

11. října 2017 - Novinky

PSJ působí na zahraničních trzích od počátku své historie, tedy už 27 let. Značka PSJ pod vedením exportního ředitele Jaroslava Jirkovského zanechala stopu ve více než třiceti zemích celého světa. Čas je však neúprosný, tudíž se pan Jirkovský před dvěma lety přesunul do dozorčí rady společnosti a řízení Divize export doznalo změn. Na počátku letošního roku se jejího vedení ujal Jiří Skuhra.

Skuhra: Volme teritoria s trvalou kontrolou nad realizací díla

Odkud pocházíte? Jaké jste získal vzdělání?
Narodil jsem se v Praze, ale moji rodiče pochází ze středních a jižních Čech. Vystudoval jsem práva a poté jsem se již při práci věnoval postgraduálnímu studiu financí. Už v rámci studia jsem získával cenné zkušenosti díky praxi ve státní správě a advokátní kanceláři.

Jaké byly Vaše profesní začátky?
Začínal jsem v bankovním sektoru, konkrétně v Konsolidační bance. Podílel jsem se na restrukturalizačních opatřeních ve vybraných klíčových firmách jako Škoda Plzeň, ČKD, Vítkovice, Nová huť nebo Zetor. V roce 2001 jsem z tohoto vlaku vystoupil a začal jsem se věnovat financování transakcí firem, které transformačním procesem úspěšně prošly nebo nově vznikly na zelené louce. Poté mé další kroky vedly do vedení České exportní banky a do Exportní garanční a pojišťovací společnosti, kde jsem působil do roku 2012.

Kam jste zamířil poté, co jste opustil sféru státem podpořeného financování exportu?
Dostal jsem nabídku stát se členem nejužšího vedení velké turecké stavební společnosti Renaissance Construction. Zastával jsem pozici člena představenstva zodpovědného za finanční řízení skupiny. Kancelář jsem měl ve Vídni, ale většinu pracovní doby jsem trávil v Rusku, v Turecku a na cestách po jednotlivých zahraničních dceřiných společnostech. V té době firma dosahovala konsolidovaného obratu někde na úrovni 2,6 miliardy dolarů, působila v 11 zemích a jen v Rusku realizovala najednou více než 30 staveb.

Proč jste se po dvou letech rozhodl pro návrat do Česka?
Primárně z rodinných důvodů, protože jsem rodinu po dobu své „turecké“ mise zanechal v Praze. Návrat měl ale i pracovní rozměr, neboť jsem přijal nabídku, abych se podílel na restrukturalizaci skupiny Vítkovice. Dva a půl roku jsem zde strávil jako obchodní ředitel skupiny a následně zároveň jako generální ředitel největší dceřiné firmy Vítkovice Power Engineering, která vyrábí těžké ocelové konstrukce a zabývá se výrobou komponentů pro energetiku a výstavbou energetických celků na klíč. Společnost se pod mým vedením podílela na obnově energetických zdrojů pro ČEZ v severních Čechách nebo na výstavbě uhelné elektrárny v Turecku nedaleko od Ankary. Svoji misi ve Vítkovicích jsem zakončil v závěru loňského roku, kdy jsem se dohodl na spolupráci s PSJ.

Vaše kariéra je spojena s exportem. Je to náhoda nebo Vás to do zahraničí táhlo už od studijních let?
Tato specializace se možná částečně zrodila geneticky, protože můj strýc dlouhá léta náležel mezi významné postavy československého exportu v rámci státního podniku zahraničního obchodu Strojimport. Už jako malý kluk jsem jeho časté zahraniční cesty vnímal, určitým způsobem mi imponovaly a mé profesní směřování jistě ovlivnily.

Nakolik je pestrá Vaše jazyková vybavenost?
Mluvím anglicky, rusky a základní komunikaci jsem schopen zvládnout i v němčině. Tu jsem studoval, ale bohužel i s německými kolegy a klienty jsem za posledních 15 let komunikoval převážně anglicky, takže němčina se mi lehce vytrácí. Věřím, že s dalším rozvojem aktivit PSJ v Německu tento jazyk opět dostanu na potřebnou úroveň.

Kdy jste začal poprvé registrovat společnost PSJ?
Někdy kolem roků 2003 nebo 2004. Myslím, že tehdy šlo o setkání s panem Jaroslavem Jirkovským. Tuším, že se tak stalo v zahraničí, kdy jsme byli společně součástí podnikatelské mise doprovázející českého prezidenta či premiéra. Od té doby jsem začal sledovat referenční stavby PSJ jak v Česku, tak i v zahraničí. Pozoruhodná je například stavba přístavu v Tunisu, který dlouhodobě využívá spousta zahraničních turistů. Hodně se mi líbil i vstup PSJ do segmentu technologických staveb v podobě realizace závodu na výrobu OSB desek u ruského Petrozavodsku.

Můžete přiblížit rozsah aktivit, kterým se věnujete v pozici ředitele Divize export?
Nosnou náplní mé práce je péče o klíčové zakázky v zahraničí. V tuto chvíli jde o II. etapu výstavby závodu Kronospan v ruské Ufě a o Projekt SYRA4, což představuje realizaci jednotky na výrobu kyseliny dusičné ve švédském Köpingu. Oba kontrakty jsou velmi náročné z hlediska termínů, technického řešení i tlaku na cenu díla. Vyžadují každodenní dohled a intenzivní komunikaci s investorem. Navíc zakázka v Ufě je první svého druhu v tom, že je realizovaná prostřednictvím zahraniční sesterské firmy v roli generálního dodavatele. Nepochybně jde o cennou zkušenost z hlediska vznikající symbiózy mezi českou a ruskou částí realizačního týmu.

Vedle operativního řízení běžících zakázek samozřejmě pracuji na zajištění nových obchodních příležitostí. Využívám při tom kontaktů, které jsem si vybudoval zejména na ruském trhu. Aktuálně připravujeme dva významné kontrakty v oblasti dodávek technologií pro těžební a zpracovatelský průmysl. Nad rámec řízení Divize export se z pozice člena představenstva snažím pomáhat v oblasti, k níž mám též blízko. Jde o finanční řízení jak akciové společnosti PSJ, tak i celé skupiny PSJ.

Nakolik vstupujete do aktivit sesterských firem PSJ Russia a PSJ Bau?
Tuto součást mé každodenní agendy nemohu opomenout. V rámci PSJ Russia jsem po panu Vaculíkovi převzal pozici předsedy výboru ředitelů, který z hlediska řízení ruských firem působí někde na rozhraní kompetencí českého představenstva a dozorčí rady. Rozhodovací kompetence máme nastaveny tak, že pod moji kontrolu náleží od určitého finančního objemu všechny obchodní případy a smlouvy.

Německá sesterská firma PSJ Bau dosud vlastně provedla jen dvě zakázky, které budou nepochybně významnou referencí do budoucna. Bohužel, při jejich realizaci zaplatila vysoké školné spojené se vstupem na nový trh, poněkud ustrnula a zanedbala hledání nových zakázkových příležitostí. Úspěch v Německu je podmíněn dobrou znalostí tohoto trhu, tudíž jsme rádi, že se nám podařilo získat významnou personální posilu pro další působnost skupiny na tamním trhu. V létě s námi začal spolupracovat Roman Blažek, který bude řídit naše aktivity na německém trhu. Společně s panem Blažkem nyní absolvujeme řadu schůzek s potenciálními investory a již disponujeme určitou principiální dohodou o dvou nových zakázkách v Bavorsku v sektoru bytové výstavby. Rádi bychom se prosadili též v oblasti infrastruktury, a tudíž si umíme představit i společné působení se sesterskou firmou Alpine Bau.

Je reálné, aby export představoval více než polovinu obratu PSJ, a.s., jako tomu bylo zhruba v letech 2010 – 2015?
Tato historická čísla byla opravdu rekordní a vyplývala z určitého okna na ruském trhu, které se v dané době otevřelo. Nemyslím si, že je možné na tato čísla při aktuální situaci navázat. Významnou měrou v tom hraje fakt, že investoři nemají přístup k efektivním zdrojům financování investičních celků. Navíc v Rusku významně narostla konkurence v podobě řady zejména tureckých firem, které v praxi vymazaly ruské stavební firmy, čímž se snižuje možnost hledání možných kooperací. Příkladem je již zmíněná turecká firma Renaissance Construction, která je dnes největší stavební společností v RF. Slaví úspěch díky modelu, kdy je zcela nezávislá na externích dodavatelích a disponuje uzavřeným řetězcem z hlediska dodavatelské struktury. Má vlastní betonárky, výrobu ocelových konstrukcí a pokrývá celou stavbu profesemi, které má v režimu kmenových zaměstnanců. Je tak schopná garantovat jak nákladovou, tak i časovou stránku stavební realizace. Je to jen jeden z případů, postupně rostou i další turecké společnosti založené na stejné bázi. Čistě inženýringový způsob řízení stavby prostřednictvím spolupráce s místními stavebními společnostmi, který je v Evropě standardem, už v Rusku není příslibem dosažení velkých objemů.

Které země vidíte z hlediska exportních aktivit PSJ jako perspektivní?
Myslím si, že bychom měli volit taková teritoria, kde jsme schopni zajistit trvalou kontrolu nad zdárným průběhem díla. Takovou zemi nepochybně představuje Německo, které v souvislosti s přílivem uprchlíků do Evropy stojí před výraznými investicemi. Spolková vláda vytvořila několik programů pro vybudování ubytovacích kapacit a s tím související posílení infrastruktury. Obrovský stavební boom se odehrává v Rumunsku a perspektivní je též Srbsko a Chorvatsko. V těchto zemích je dlouhodobě budovaná a zakořeněná stavební kompetence, přesto vidím zajímavé příležitosti u složitějších projektů, které jsou nad rámec schopností lokálních firem.

Jakou roli v záměrech PSJ hrají zakázky v Ruské federaci?
Rusko samozřejmě nadále nelze opomenout, byť uvažujeme o menších objemech, než jsme byli historicky zvyklí. Přes určité kulturní odlišnosti má ruská duše mnoho společného s naší českou. I proto toto teritorium vnímám z hlediska krátkodobých úvah za zajímavé. Akciová společnost PSJ zde hodlá fungovat paralelně vedle své sesterské firmy PSJ Russia, přičemž potenciál z hlediska PSJ, a.s. spatřujeme v kombinaci stavební a technologické dodávky, případně u ryze technologických zakázek. Předpokládáme, že někteří obchodní partneři ocení nejen naši odbornost, ale též schopnost zastřešit dodávky specializovaných technologických firem z ČR a EU.

Nakolik může zahraniční působení PSJ ovlivnit možnost exportního financování?
Nadále představuje jednu z alternativ, jak se PSJ na zahraničních trzích může prosadit. Tuto variantu však nelze vnímat jako základní stavební kámen našich exportních aktivit. Jde pouze o určitou nadstavbu. Primárně musíme hledat investory, kteří jsou schopni z ekvitních nebo z externích finančních zdrojů nalézt pro své záměry financování.

Skupina PSJ